České pivovary mají za sebou složitý rok. Spotřeba piva v tuzemsku loni klesla na historicky nejnižší úroveň a oslabil také export. Tuzemské pivovary zároveň uvařily méně piva než v předchozím roce. Celková produkce meziročně spadla o 4,3 %, přičemž růst si udrželo pouze nealkoholické pivo. Jinými slovy: český pivní trh se mění. Méně se pije, více se přemýšlí o kvalitě, stylu života i o tom, kdy a co si vlastně do sklenice naliješ.
Výstav klesl o stovky milionů půllitrů
V roce 2025 uvařily české pivovary 19,96 milionu hektolitrů piva. To je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024 a zároveň výrazně méně než před pandemií. V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ ilustruje situaci Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. To je číslo, které ukazuje, že nejde o krátkodobý výkyv, ale o širší změnu spotřebitelského chování.
Češi pijí méně než kdy dřív
Domácí spotřeba piva meziročně klesla o 3,2 % a zastavila se na novém historickém minimu 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil přibližně o osm velkých piv méně než v roce 2024. Země, která byla desítky let symbolem pivní velmoci, tak dál potvrzuje trend střídmější konzumace alkoholu. U mladších generací navíc sílí zájem o jiné nápojové kategorie, zdravější životní styl nebo umírněnější přístup k alkoholu obecně.
Slabší byl i export českého piva
Pokles se netýkal jen domácího trhu. Oslabil také export, který tvoří více než čtvrtinu celkového výstavu českých pivovarů. Meziročně se snížil o 8,2 %. Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export, vysvětluje Tomáš Slunečko. Když tedy pijí méně i tradiční zahraniční odběratelé, je dopad znát velmi rychle.
Vítězem je nealkoholické pivo
Jedinou kategorií, která dlouhodobě roste, zůstává nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, tedy o 4 % více než v roce 2024. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba více než zdvojnásobila. Není divu. Moderní nealko piva dnes často chutnají výrazně lépe než dříve a skvěle zapadají do trendu aktivního životního stylu.
Ležáky zůstávají dominantní volbou
Z hlediska pivních stylů zůstávají nejoblíbenější ležáky stupňovitosti 11 až 12, které tvoří už 59 % celkové spotřeby. Jejich podíl roste především na úkor výčepních piv nižší stupňovitosti. Mírně posílily také pivní speciály. Český konzument tak nepije bez rozmyslu. Spíš si vybírá pečlivěji a častěji sahá po kvalitě, chuti nebo zajímavějším stylu. Z pohledu balení zůstává nejoblíbenější klasická vratná skleněná lahev. Kvůli celkově nižší produkci ale oslabily všechny typy obalů, nejvýrazněji PET lahve.
Hospody ztrácejí půdu pod nohama
Další výrazná změna se odehrává tam, kde se pivo tradičně pilo nejčastěji – v hospodách a restauracích. Podíl konzumace v gastronomii meziročně klesl na 28 %. České pivo čelí významným změnám ve společnosti. Nadále zůstává důležitou součástí české gastronomie a kultury, ale výrazně se mění spotřebitelské preference. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály, říká Slunečko. Pro gastro sektor je to zásadní zpráva. Pokud hosté chodí méně často nebo utrácejí jinak, provozovatelé podniků to pocítí velmi rychle.
Výběr spotřební daně z piva klesl
Zajímavý signál přinesla také čísla Celní správy. Výběr spotřební daně z piva meziročně klesl přibližně o 150 milionů korun a pivovary s dovozci dodaly na český trh nejnižší objem piva za posledních dvacet let. Takový vývoj potvrzuje, že útlum trhu není jen pocitem ani mediálním titulkem, ale promítá se i do veřejných rozpočtů. Menší spotřeba znamená nižší daňový výnos a zároveň tlak na celý pivní ekosystém – od výrobců přes distributory až po gastronomii.
Gastronomie žádá podporu
Restaurace a hospody zároveň čelí růstu nákladů, nedostatku hostů i složitějšímu podnikatelskému prostředí. Nejvíce to dopadá na menší města a venkov, kde bývá hospoda často přirozeným centrem společenského života. Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti. Stát musí vnímat silnou roli české gastronomie a nastavit podmínky tak, aby se v ní vyplatilo podnikat. Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost, upozorňuje Luboš Kastner, člen představenstva a předseda Gastronomické sekce Hospodářské komory ČR. Pohostinství podle nás potřebuje podporu. Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech, dodává Tomáš Slunečko.
České pivo mění tempo
Pivo zůstává silnou součástí české kultury i identity. Čísla ale ukazují, že éra bezstarostně rostoucí spotřeby je pryč. Dnešní trh stojí na kvalitě, zážitku, rozumné konzumaci a schopnosti přizpůsobit se nové době. A méně piva tak nemusí znamenat horší vztah k pivu. Jen dospělejší.
Foto: Český svaz pivovarů a sladoven
Tisková zpráva
