Předcházející vláda si od opakovaného zvyšování spotřební daně z lihu slibovala vyšší příjmy do státního rozpočtu. Podle konsolidačního balíčku měl stát na spotřební dani vybrat v roce 2025 o 1,4 mld Kč více než v roce 2022. Jenže realita jde opačným směrem. Zatímco sazba daně z lihu vzrostla mezi lety 2023 až 2025 o více než pětinu, inkaso se s růstem sazby nerozjelo, ale naopak v letech 2024 a 2025 dokonce kleslo. Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL) upozorňuje, že tento vývoj není jen statistická odchylka, ale varovný signál, že se část trhu odlévá mimo legální zdaněný systém – do šedé a černé zóny a v menší míře také do přeshraničních nákupů.
Daně rostou, ale inkaso klesá
Minulá vláda Petra Fialy opakovaně, nepromyšleně a diskriminačně výlučně u lihovin zvyšovala sazbu spotřební daně, ale inkaso se s růstem sazby nezvýšilo, a naopak začalo klesat. To je nejen v rozporu s očekáváním minulé vlády, a i při klesající spotřebě alkoholických nápojů je to silný signál, že se část trhu přesouvá do nelegálního, a tedy nezdaněného prostředí, říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel UVDL, která zastupuje zhruba 85 % legálního trhu lihovin a jejíž členové za posledních pět let odvedli do státního rozpočtu více než 43 miliard korun na spotřební dani. Oficiální čísla z účtu státního rozpočtu jsou v tomto ohledu výmluvná. Inkaso spotřební daně z lihu činilo v roce 2023 celkem 8,972 miliardy korun, v roce 2024 8,965 miliardy a v roce 2025 8,864 miliardy korun, což znamená pokles zhruba o 1,1 % mezi roky 2024 a 2025. Současně ale stát zvyšoval sazbu daně: z 32 250 Kč/hl etanolu v roce 2023 na 35 500 Kč/hl v roce 2024 a na 39 100 Kč/hl v roce 2025, tedy celkem o 21,2 %. Ta jednoduchá věta vystihuje problém. Sazba šla o více než pětinu nahoru, inkaso ne, dodává Darebník.
Pokles spotřeby nevysvětluje pokles inkasa
UVDL přitom otevřeně potvrzuje, že spotřeba alkoholu v Česku klesá a že je férové s tím při interpretaci pracovat. Podle posledních dostupných dat klesla spotřeba lihovin (přepočteno na 40 %) z 6,63 litru na osobu v roce 2023 na 6,05 litru v roce 2024. Současně klesá i spotřeba piva a vína. Jenže právě proto je podle Unie zásadní dívat se na to, co dělá inkaso v okamžiku, kdy sazba roste. Pokud by platilo, že jde jen o spotřebu, zvýšení sazby o dalších 10 % v roce 2025 by se muselo na inkasu projevit. Nestalo se. A to je klíčový moment, říká Darebník. Podle UVDL existuje jednoduchý test, který se nedá obejít. Mezi roky 2024 a 2025 vzrostla sazba o 10,1 %, inkaso ale kleslo zhruba o 1,1 %. Aby tento vývoj šel vysvětlit pouze poklesem legální spotřeby, musel by legální trh v roce 2025 spadnout přibližně o 10 % v jediném roce. Jinými slovy: buď by musel nastat mimořádný dvouciferný propad legálního trhu, nebo ten objem někde mizí. Kde? Přes hranice, nebo mimo legální prodej. A právě tomu odpovídá logika daňového tlaku. Čím vyšší rozdíl mezi legální a nelegální cenou, tím větší motivace systém obcházet, vysvětluje Darebník.
Klamající statistika ohýbá realitu
UVDL zároveň upozorňuje, že rok 2024 je nutné číst obezřetně i kvůli mimořádnému předzásobení na konci roku 2023, kdy se trh zásobil zbožím ještě za starší sazbu. Vzhledem ke splatnosti daně 55 dní od posledního dne měsíce, v němž byla daň vyměřena, se tento efekt promítl do nižšího inkasa v lednu a únoru 2024 a část propadu tak mohl statisticky zamaskovat. Právě proto Unie klade důraz na vývoj v roce 2025, kde už se efekt časového posunu nemůže stát univerzální výmluvou – daň se znovu zvýšila, ale inkaso se stejně nezvedlo.
Levnější láhve za hranicemi mění nákupní chování
Unie připomíná, že přeshraniční kanál není hypotéza od stolu. V českých podmínkách je realistický zejména směrem do Německa a Rakouska, tedy do zemí, kde mohou být pro českého spotřebitele některé lihoviny cenově výhodnější než na domácím trhu. UVDL zdůrazňuje, že zahraničí nepoužívá jako důkaz ztrát, ale jako vysvětlení mechanismu: když Česko zvýší sazbu a cenový rozdíl se prohloubí, přirozeně roste motivace nakupovat mimo tuzemský vysoce zdaněný trh.
Černý trh je tichým vítězem daňové politiky
Podle UVDL je ale ještě nebezpečnější druhý kanál – šedá a černá zóna. Jakmile daňový tlak přestane přinášet očekávaný výnos, je to podle Unie signál, že vymahatelnost nestíhá cenový motiv a že se zvyšuje prostor pro nelegální nabídku. Neříkáme, že klesající spotřeba alkoholu nehraje v inkasu spotřební daně roli. Hraje. Ale stát nemůže stavět rozpočtové plány na tom, že bude zvyšovat sazbu, a současně podcení kontrolu nelegálního trhu. Pokud stát zvyšuje sazby a současně neudělá tvrdá opatření proti nelegálnímu lihu a přeshraničním nákupům, výsledkem je přesně to, co vidíme: příjmy státu nerostou, domácí producenti jsou pod extrémním tlakem a naopak bobtná černý trh a ruce si mnou ti, kterých se spotřební daň netýká vůbec nebo u jejichž výrobků sazba neroste, říká Vladimír Darebník.
Legální trh je pod tlakem a stát bez výsledku
Unie výrobců a dovozců lihovin ČR sdružuje klíčové legální výrobce a dovozce, tedy firmy, které podléhají přísné regulaci, kontrolám a odvádějí daně v plném rozsahu. Vedle legislativní a odborné práce se dlouhodobě podílí také na preventivních a vzdělávacích aktivitách zaměřených na odpovědnou konzumaci alkoholu, prevenci rizikového pití a ochranu mladistvých. Jestli chceme opravdu chránit veřejné zdraví i veřejné rozpočty, nemůžeme podporovat prostředí, kde se legální trh oslabuje a nelegální posiluje. Spotřební daň má být nástroj, který funguje. Dnes u lihu zjevně nefunguje tak, jak stát sliboval, uzavírá Darebník.
Výzva k větší kontrole bez iluzí
UVDL proto vyzývá vládu a odpovědné instituce, aby vyhodnotily účinnost nastavené daňové politiky u lihu – a to nejen podle deklarovaných sazeb, ale podle reálného výnosu a dopadů na strukturu trhu. Větší daňový tlak bez odpovídající kontroly je cesta k tomu, že stát nevybere víc – jen ztratí další část trhu z dohledu, dodává Vladimír Darebník.
Foto: Unie výrobců a dovozců lihovin ČR
Tisková zpráva
