Dáš si pivo a bereš ho jako samozřejmost. Studené, správně načepované, ideálně s přáteli. Jenže tenhle moment má za sebou mnohem delší příběh, než si možná myslíš. Ne týdny. Ne měsíce. Ale klidně tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj teď tenhle příběh ukazuje v přímém přenosu. Doslova vteřinu po vteřině.
Pivo se rodí na poli
Zapomeň na představu, že všechno začíná v pivovaru. Pivo se rodí mnohem dřív – na poli s ječmenem a na chmelnici. Právě tam startuje projekt, který sleduje celou cestu piva od prvního zasetého zrna až po načepovaný půllitr. Kamery běží nepřetržitě a ukazují realitu bez filtrů – počasí, růst plodin i práci lidí, kteří stojí na úplném začátku. Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrtě roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chcete dosáhnout správného výsledku, nemůžete nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo neuspěcháš, vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.
Chmel, který dělá Česko pivní velmocí
Možná tě to nepřekvapí, ale Česko patří mezi světové špičky v produkci chmele. Ten roste hlavně na Žatecku, Úštěcku a Tršicku a právě tady se píše zásadní část chuti českého piva. Kamery sledují každý detail – od drátkování chmele až po sklizeň. A zároveň ukazují, jak moc je všechno závislé na přírodě. Česko je třetím největším producentem chmele na světě. V posledních letech je plocha chmele stabilní, stále jsme schopní zásobovat tuzemské pivovary i dodávat chmel do zahraničí. Zásadním faktorem pro úspěšné pěstování je pro nás počasí, udržet chmel zdravý a taky dostatek kvalitních sezónních pracovníků. Počasí bohužel v posledních letech přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufám, že bude více pršet. Diváci pak sami uvidí, jak se chmelu letos bude dařit, popisuje Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora. Nejdůležitější odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák – chuťový podpis českého ležáku.
Ječmen jako základ, který drží celé pivo pohromadě
Zatímco chmel přidává aroma a hořkost, ječmen je o těle piva. O jeho plnosti, barvě i sladové chuti. I tady rozhodují detaily. Kdy zasít, jak připravit půdu nebo kolik vody bude mít k dispozici. Ječmen sejeme zpravidla v březnu v závislosti na stavu půdy. Zásadní je ječmen takzvaně ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě. Letos se díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března, říká Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE, a dodává: S Prazdrojem v posledních letech spolupracujeme na projektu Pro ječmen, který aplikuje principy regenerativního zemědělství na pěstování ječmene. Mimo jiné to znamená, že půda je co nejdelší dobu pokrytá rostlinnou biomasou a minimalizuje se zpracování půdy. Cílem je zajistit stabilní prostředí pro půdní život, zabránit půdní erozi a mít k dispozici více půdní vláhy v sušších obdobích. V Česku se ječmen pěstuje na obrovské ploše a ročně se ho sklidí kolem milionu tun. Bez něj by žádné pivo nevzniklo.
Pivo se přesouvá do pivovaru
Jakmile je sklizeno, příběh se přesouvá do pivovaru. A teprve tady začíná ta část, kterou si většina lidí s výrobou piva spojuje. Ze zrna vzniká slad, ze sladu sladina, ze sladiny mladina. Přidají se kvasinky a začne proces, který nejde uspěchat – kvašení a zrání. Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se po týdnech zrání plní do sudů, tanků, lahví a plechovek a vyráží za lidmi do hospod, restaurací a obchodů. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá, uzavírá Berka.
Pivovarská slow TV, která přináší hlubší poznání
Celý projekt není jen o tom dívat se. Je to způsob, jak pochopit, co všechno za pivem stojí – od zemědělců až po sládky. Na stránce jaksevaripivo.cz najdeš nejen přímý přenos, ale i rozhovory, vysvětlení jednotlivých kroků nebo možnost vyhrát prohlídku pivovaru. Vytvořili jsme pivovarskou slow TV – místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo. Kromě toho uvidí rozhovory s odborníky nebo se můžou zapojit do soutěže o prohlídky pivovaru a další ceny. Věříme, že tím představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici, dodává Zdeněk Kovář, mluvčí Prazdroje.
280 dní, které změní tvůj pohled na pivo
Pivovarnictví v Česku není jen o chuti. Je to obor, který živí desítky tisíc lidí, propojuje zemědělství, gastronomii i průmysl a ročně přináší miliardy do státního rozpočtu. A hlavně – je to něco, co máš pravděpodobně ve sklenici častěji, než si připouštíš. Až si příště dáš pivo, možná si na těch 280 dní vzpomeneš. A možná ti bude chutnat ještě o něco víc.
Foto: Plzeňský Prazdroj
Tisková zpráva
