Některé filmy voní po popcornu. Jiné po benzínu, prachu nebo levných motelových barech. Rumový deník voní po melase, tropickém horku a novinářské deziluzi. Je to film, na který se nebudeš dívat s colou v ruce. Tenhle chce rum. A ideálně chvíli klidu, kdy tě nebude nikdo rušit.
Příběh novináře, který utekl před Amerikou – a našel Karibik
Děj se odehrává na začátku šedesátých let a sleduje Paula Kempa, amerického novináře, který prchá z New Yorku před prázdnotou i sám před sebou. Přijímá práci v upadajícím deníku na Portoriku, kde se realita mísí s alkoholem, korupcí a tropickým sluncem. Kemp se rychle zaplétá do místních vztahů, developerských plánů, politických tlaků a hlavně do nekonečných večerů zalitých rumem. V hlavní roli se objevuje Johnny Depp, který si tu očividně užívá postavu cynického pozorovatele světa. Doprovází ho Giovanni Ribisi jako chaotický kolega Sala, Aaron Eckhart v roli uhlazeného manipulátora a Amber Heard jako žena, která je stejně neuchopitelná jako celý tenhle příběh. Nečekej klasický oblouk hrdiny. Tohle je film o pozorování, ne o vítězství.
Hunter S. Thompson bez brzdy
Rumový deník vychází z románu, který napsal Hunter S. Thompson už na začátku své kariéry. Dřív, než vznikl gonzo styl, dřív než Strach a hnus v Las Vegas. Je to Thompson ještě relativně při zemi – ale už s jasně patrným odporem k pokrytectví, moci a americkému snu. Právě tahle syrovost dělá z Rumového deníku zvláštní film. Není to uhlazená adaptace, ale spíš náladový přepis do obrazu. Depp byl navíc s Thompsonem dlouholetým přítelem, což je na výsledku znát. Nehraje ho – spíš ho chápe.
Rum jako palivo i symbol
Rum tu není rekvizita. Je to palivo celého příběhu. V barech, kancelářích i hotelových pokojích teče proudem a přesně vystihuje atmosféru doby i místa. Karibik tu není pohlednicový, ale unavený, zneužívaný a zároveň neodolatelný. Film tě nenaučí rozlišovat styly rumu, ale připomene ti, že alkohol často bývá svědkem chaosu, ne jeho řešením. Pokud si chceš při sledování nalít, zapomeň na sladké míchačky. Tenhle film si říká o poctivý rum. Bez efektů. Bez pozlátka. Stejně jako jeho hlavní hrdina.
Proč si Rumový deník pustit
Rumový deník není film pro každého. Není rychlý, není jednoznačný a není ani vyloženě o rumu. Je o světě, který se rozpadá, a o lidech, kteří to sledují se sklenkou v ruce. Pokud máš rád filmy, které pracují s atmosférou, postavami a pocitem mírného neklidu, tady jsi správně.
Tak si nalij, pusť film a nech se unést do doby, kdy novináři ještě psali na psacích strojích, rum byl levný a ideály se topily v karibském horku. Protože někdy je nejlepší cestou vpřed právě útěk stranou. A občas i ke sklenici.
Foto: Peter Mountain – FilmDistrict
Drinking Cat
