Loňský rok byl pro tuzemské vinařství ve znamení viditelnosti a sebevědomí. Česká a moravská vína si připsala řadu mezinárodních úspěchů a Vinařský fond v roce 2025 podpořil celkem 18 exportních akcí, které pomohly představit nejen samotná vína, ale i celou vinařskou kulturu v zahraničí. Největší část produkce sice stále míří na Slovensko, exportní strategie se ale dnes dívá mnohem dál – za hranice tradičních trhů.
Změna strategie, která dává smysl
Zatímco rok 2024 byl spíš o udržení objemu vývozu, o rok později se karta otočila. Důraz se přesunul na hodnotu, kvalitu a dlouhodobé budování prestiže na náročných trzích. Po roce 2024, zaměřeném na stabilitu objemu vývozu, se strategie Vinařského fondu vypracovaná Národním vinařským centrem v roce 2025 posunula směrem k vysoké hodnotě a kvalitě. Prioritou již není kvantita, ale budování prestiže na náročných zahraničních trzích. Systematická podpora a účast na světových akcích otevírají cestu k reálným úspěchům, které potvrdí oficiální statistiky v průběhu roku, zhodnotil ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar.
Chladné klima jako výhoda, ne handicap
Z aktuální exportní strategie je zřejmé, že česká a moravská vína mají na globálním trhu jasně čitelný a moderní profil. Místo unifikované produkce staví na své poloze v chladnější části Evropy, která se přirozeně propisuje do stylu vín. Naše vína nabízejí zajímavou alternativu díky své svěžesti, lehkosti a unikátní struktuře kyselin. Právě tyto vlastnosti jim dávají nezaměnitelný charakter a zajišťují, že jsou pro moderního spotřebitele velmi atraktivní, vysvětlil Zbyněk Vičar.
Odrůdová pestrost jako silná exportní karta
Jedním z hlavních pilířů exportu je práce s odrůdami – lokálními i světovými. Aromatická Pálava, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené nebo Frankovka stojí po boku Ryzlinku rýnského, Sauvignonu a pinotových odrůd s nezaměnitelným moravským a českým rukopisem. Přidávají se moderní odolné odrůdy PiWi i nízkointervenční vína, která patří k nejúspěšnějším artiklům na zahraničních trzích. Právě tahle pestrost má potenciál otevírat dveře do špičkových restaurací a specializovaných vinoték po celém světě.
Vína z Česka cestují dál než kdy dřív
V roce 2025 se exportní podpora soustředila na trhy, kde zákazníci aktivně vyhledávají nové vinařské regiony. Moravská a česká vína se prezentovala v Polsku, Německu, Velké Británii, Kanadě, ale také v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. Klíčovou roli sehrála účast na veletrhu Prowein v Německu, Warsaw Wine Experience i světové výstavě EXPO v Ósace. Důležitá byla také prezentace na půdě českého velvyslanectví v Tokiu. Právě kombinace těchto aktivit potvrdila, že český styl vín skvěle rezonuje s náročnou asijskou gastronomií i místní kulturou.
Japonsko jako symbol prestiže, ne objemu
Silným momentem roku byl úspěch v Japonsku, který se nepočítá jen na prodané lahve.
Úspěch v Japonsku není jen o prodaných lahvích, ale o prestiži. Navázali jsme například spolupráci s L´École du Vin, nejvlivnější vinařskou školou v Japonsku. Jejich lektoři a špičkoví sommelierští garanti nyní pomáhají šířit povědomí o našem unikátním terroir mezi VIP klientelu a budoucí profesionály, uvedla Dagmar Fialová, která vede exportní aktivity v Národním vinařském centru. Mezi konkrétní výsledky patří i zalistování moravských vín v luxusní sushi restauraci Tagasago v Tokiu nebo vyprodané sommelierské večery v restauraci Albero Nero pod vedením osobností, jako jsou Masakatsu Yatabe či Keiko Tange.
Stabilní pozice i na dalších klíčových trzích
Vedle Asie se v roce 2025 podařilo upevnit obchodní vztahy také ve Švédsku, Polsku, Finsku, Velké Británii a Kanadě. Právě kombinace tradičních a nově objevovaných trhů vytváří pevnější základ pro dlouhodobý růst exportu.
Exportní databáze jako vstupenka do světa
Cestu na zahraniční trhy usnadňuje i exportní databáze padesáti vinařů, kterou Vinařský fond ve spolupráci s Národním vinařským centrem sestavuje už třetím rokem. Databáze se každoročně aktualizuje a vinařství, která projdou komplexním hodnocením, se dostávají do výběru pro zahraniční veletrhy a obchodní mise.
Společný cíl
Všechny exportní aktivity probíhají v úzké spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zahraničních věcí, agenturou CzechTourism a Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy. Společná ambice je jasná: do deseti let dostat export na úroveň 10 % celkové produkce českých a moravských vín – a dělat to způsobem, který staví na kvalitě, příběhu a respektu k terroiru.
Foto: Vinařský fond
Tisková zpráva
