Představ si rok 1970. V Nošovicích se rodí něco, co nakonec přepíše českou pivní historii. Sládek Jaromír Franzl si tehdy prosadil neobvykle hořký profil piva a 3. prosince uvařil první várku Radegastu – piva, které se rozhodlo jít proti proudu a udělalo z toho svůj podpis.
Proč právě Nošovice?
Aby ti tenhle moment dával smysl, je dobré se vrátit o pár let zpátky. V 50. letech se řešilo, kde vyroste nový pivovar pro rychle rostoucí severní Moravu. Průmysl jel naplno, piva byl nedostatek a karvinský pivovar kvůli poddolování končil. Nošovice nakonec vyhrály díky měkké vodě z horské nádrže Morávka, dobrému dopravnímu napojení a ideální poloze pro celý region. V roce 1966 se položil základní kámen, o tři roky později lidé ve veřejné soutěži vybrali jméno Radegast – inspirované slovanským bohem pohostinnosti a úrody – a v roce 1970 se poprvé rozvoněla várka, která odstartovala novou éru.
Hořkost, která se nikdy nebála menšiny
Radegast od začátku sázel na odvahu. Na čistý, přímočarý charakter. Ne na sladkost, ne na kompromis. Hořkost byla jasná volba – podpořená měkkou beskydskou vodou, vlastní sladovnou a kvalitními chmely. A i když tehdejší trh preferoval jemnější chutě, Radegast si razil vlastní cestu. Rozhodnutí vařit hořké pivo bylo v 70. letech odvážné. Trh preferoval sladší chutě, přesto tehdejší sládek prosadil svou vizi a vytvořil typickou hořkost piva Radegast. Ta se stala poznávacím znamením nošovického piva až do současnosti. Stále vybíráme ty nejlepší chmely, abychom zachovali jeho správně hořký charakter, popisuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.
Pivo, které si drží vlastní rytmus
Za 55 let se Radegast vyprofiloval jako jeden z nejvýraznějších hráčů na českém trhu. Dnes potvrzuje rostoucí zájem o kvalitní ležáky a daří se mu nejen v obchodech, ale i v hospodách a restauracích. Radegast dnes patří mezi nejoblíbenější piva na českém trhu a potvrzuje rostoucí zájem spotřebitelů o kvalitní ležáky. Díky dlouhodobé péči o správné čepování a kvalitu se mu daří mimo obchody také v hospodách a restauracích, dodává Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.
Technologie a odvaha, která nekončí u chuti
Radegast nikdy nestavěl odvahu jen na chuti. Patřil mezi první pivovary v Česku, které přešly na nerezové KEG sudy, moderní CKT tanky, sladinový filtr nebo anaerobní čištění odpadních vod. Silné téma u Radegastu je dlouhodobě voda. Za posledních patnáct let snížil její spotřebu o 44 % a na jeden hektolitr piva dnes potřebuje jen 2,29 hl vody, což je výrazně pod českým i světovým průměrem. Jako první pivovar v Česku detailně zmapoval svou vodní stopu a do roku 2030 se zavázal vracet do české krajiny více vody, než spotřebuje.
Hořké limitky, které ukazují, co všechno pivo umí
Pokud čekáš od piva trochu víc, Radegast tě nenechá na suchu. Hutná 15, Temně Hořká 12 nebo Nefiltrovaná 12 ukazují, že charakter se dá rozvíjet mnoha směry. A pak je tu limitovaná várka Radegastu Rezist – uvařená z chmelů odolnějších proti suchu. Zkrátka: i když drží svůj směr, dokáže překvapit.
Radegast jako součást regionu
Nošovický pivovar dnes patří k nejoblíbenějším zastávkám na Technotrase – projektu, který propojuje nejvýznamnější technické a průmyslové památky Moravskoslezského kraje. Pokud chceš vidět, kde se rodí jedna z nejvýraznějších českých hořkostí, tady jsi na správné adrese.
Světový Radegast
Radegast je součástí Plzeňského Prazdroje, který dnes exportuje do téměř 50 zemí světa a drží pozici lídra mezi pivovary střední Evropy. Prazdroj navíc v roce 2024 získal dvě prestižní ocenění aliance Byznys pro společnost – TOP odpovědná velká firma a TOP odpovědná firma v životním prostředí.
Foto: Radegast
Drinking Cat
