Tomáš Brůha: Znalosti, schopnosti a osobnost člověka jsou důležitější než získané tituly
Tomáš se okolo vína pohybuje už dlouhou dobu, nejdříve jako obchodní zástupce a následně hlavní someliér Bohemia Sekt a v posledních deseti letech jako hlavní someliér Premier Wines & Spirits. Nesmazatelně se zapsal mezi elitu získáním tří titulů nejlepší someliér roku České republiky.
Jak ses stal someliérem?
Byla to trochu kostrbatá cesta. Absolvoval jsem Hotelovou školu v Mariánských Lázních, při které jsem se věnoval barmanské praxi, a o víně jsem vlastně moc nepřemýšlel. Nicméně po škole jsem nastoupil jako someliér do firemní vinotéky v Plzni a tam jsem konečně pochopil, že víno je moje cesta a moje vášeň.
Jsi trojnásobný mistr České republiky v someliérství – víckrát to nejde. Jak si ceníš tohohle mimořádného úspěchu?
Velmi mnoho, už proto, že jsem byl teprve třetí v historii České republiky, komu se to povedlo – navíc po dvou lidech, kteří pro mě byli v mnohém i vzorem: Ivo Dvořákovi a Liborovi Nazarčukovi. Na druhou stranu dnes, s odstupem času, to zase tolik nepřeceňuji. Práce someliéra je totiž o neustálém vzdělávání a posouvání sebe sama, což pevně věřím, že se mi stále daří. Takže titul trojnásobného mistra je v tuto chvíli možná dobrý pro marketing, ale znalosti, schopnosti a osobnost konkrétního člověka jsou důležitější než získané tituly.
Už dlouhou dobu působíš ve společnosti Premier Wines & Spirits. Co tě na tvojí práci nejvíc baví – a co vůbec ne?
To je poměrně jednoduchá věc. Se společností Premier Wines & Spirits spolupracuji dost dlouho a nejen šíře portfolia, ale i lidé jsou tím, co mě opravdu baví. Vzhledem k tomu, že moje práce je mi koníčkem, těžko hledám něco, co mě opravdu nebaví. Ale pokud bych musel něco říct, pak je to byrokracie, tedy práce u počítače.
Portfolio vín Premier Wines & Spirits je rozsáhlé. Které z nich je tvoje srdcovka – a proč?
Ach jo, tohle není dobrá otázka, mám toho rád tolik! Kdybych opět musel něco vypíchnout, bude to určitě Champagne, Burgundsko, miluji německé ryzlinky, rakouské veltlíny, barola z Piemontu. Zkrátka v každé oblasti najdeme víno, které mě baví (úsměv).
Jaký máš názor na vinařské soutěže?
Asi ne úplně vyhraněný. Jsou soutěže, které mají nějakou vypovídací hodnotu, a jsou soutěže, které rozdávají medaile jak na běžícím pásu. Každopádně pro mě osobně, pokud je láhev oblepená deseti medailemi z různých oblastních výstav (říkáme jim poručík), je to spíše signál láhev nekoupit. Ale ať se každý rozhodne podle sebe a svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kromě vína jsi taky velký milovník jídla. Co tě na současné gastro scéně baví – a co tě naopak štve?
Je spousta podniků, kde to dělají dobře, a také těch, které tak nějak zamrzly někde v historii a zuby nehty se brání změnám. Díky své práci cestuji poměrně hodně – a nejen po Česku – takže to srovnání mám. Dobré gastro podniky nejsou jen o Praze, ale téměř v každém koutu naší země najdeš podnik, který to dělá poctivě, podomácku a čistě. A byť asi nikdy nedosáhnou na nějakou michelinskou hvězdu, díky rodinnému prostředí a poctivé kuchyni budou mít u mě vždy zastání.
Foto: Premier Wines & Spirits
Drinking Cat
