Jakub Gottwald: Kvalita se bude prosazovat i přes celkový pokles trhu
Kuba je jedním z největších odborníků na ušlechtilé ovocné pálenky v Česku. Je majitelem Lihovárek.cz a pořadatelem soutěže Pálenka Roku. A také tajemníkem Unie destilatérů.
Jaké byly tvoje první kroky ve světě alkoholu?
Úplně první byly na svatbě mého bratra. Je o 10 let starší a ženil se brzy. Čili já jsem ochutnal Cinzano v 9 letech. Poté mě v dospělosti bavila rostoucí scéna řemeslného piva, a nakonec jsem se přes jednu noc na Stodolní ulici dostal k pálence.
Co tě vedlo k tomu, že sis založil Lihovárek?
Už jsem to vlastně zmínil v předchozí odpovědi. Kdysi jsme s kamarády byli v Ostravě na marketingovém festivalu a vyrazili na Stodolní. Byli jsme dva Pražáci a chtěli jsme pít slivovici. Ta ovšem v žádném podniku nebyla. Tehdy jsme se rozhodli, že to změníme. Že do české hospody vrátíme české pití.
Jsi také tajemníkem Unie destilatérů. Co je cílem této stavovské organizace?
Unie se snaží servisovat činnost svých členů. Chceme členy vzdělávat. Chceme jim pomáhat při problémech s byrokratickým aparátem. Chceme jednat se zákonodárci a obecně se státem o snižování právě byrokracie a zlepšování zákonů kolem lihu. Je to trošku boj s větrnými mlýny. Státní aparát si je vědom mnoha hloupostí a měnit se ze své podstaty nechce. Občas, když přijde změna, tak nad tím všichni dotčení (nejen výrobci a distributoři, ale i třeba celní správa) kroutí hlavou.
Stojíš za soutěží Pálenka Roku – proč ses do toho pustil a jaký bude další ročník?
Cílem Lihovárku je pomoci kvalitní české pálence do sklenek. Tato naše soutěž je cesta, jak toho dosáhnout. A funguje to. Pro nejlepší pálenky, whisky, giny i likéry je dopad úspěchu veliký. Pro ty, kteří neuspějí, je zase hodnotná velmi detailní a odborná zpětná vazba. Další ročník a vyhlášení bude opět na podzim, přesný termín pomalu ladíme. Typicky je to 2. polovina října. Vyhlášení doufám opět spácháme v Radlické kulturní sportovně, kde se to vloni velmi povedlo. Vyhlášení je příležitostí potkat se s celou paličskou komunitou a ochutnat při tom kolem 300 lahví, které se soutěže účastní. Letošní počet je zatím těžké předjímat.
Jakým aktuálním výzvám ve svém podnikání čelíš?
My jsme specifičtí, že jednou z výzev, které čelíme, nečelí žádný jiný segment. Tou vlastně hlavní výzvou je černý trh. Má to dva aspekty:
- černý trh je u nás velký (odhaduje se, že větší než oficiální trh),
- je, jakkoliv si mnoho lidí myslí opak, velice nekvalitní – když pak někdo poprvé ochutná vyloženě odpornou pálenku na černém trhu, nepřejde k té dobré oficiální. Uteče k jinému typu lihoviny.
Další výzvou je edukace trhu. Tady vnímám hlavně dluh gastronomie. Najít hostinského, který pozná dobrou pálenku od špatné, je fakt obtížné. Paradoxně hosté v tom mají často náskok. Výzvou je tuto neznalost změnit. Gastronomům vysvětlit, jak kvalitu poznat. Naštěstí většinou stačí vedle sebe postavit dobrou pálenku a špatnou (třeba z černého trhu). Ten rozdíl je propastný. A většina hospodských má hlavy otevřené a vzdělávat se chce. Určitě může být výzvou vyrovnání se s klesající spotřebou. To je však spíše výzva masových produktů. Kvalita se bude prosazovat i přes celkový pokles trhu.
Jaký je tvůj pohled na současný alkoholový trh v Česku?
Jsme země rumu. Pro mě je to zcela nepochopitelné. Rum jednoduše nepovažuji za nikterak ušlechtilé pití. Stavím ho na roveň vodce. Když se člověk zamyslí: co je vodka? Většinově obilný líh, voda, cukr. Co je rum? Melasový líh, voda, cukr. Samozřejmě rozdílem je nějaké to zrání v sudu. Většina konzumentů pije spíše rumové elixíry, a tam to prostě je o cukru. S tím, jak klesá spotřeba lihovin – což se bezesporu děje – tak věřím, že lokálnost a kvalita bude postupně vítězit nad zahraničním mainstreamem i nad zmíněným cukrem (úsměv). Věřím, že si čeští konzumenti budou lokálních produktů vážit podobně, jako si jich váží Rakušané či Maďaři.
Foto: Jakub Gottwald
Drinking Cat
