Pivo je v Česku národní jistota. Jenže chuť na něj se během roku neřídí jen sportovními přenosy v hospodě nebo letními grilovačkami. Hlavní roli hraje počasí. A průzkum agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj ukázal, jak se naše pivní preference mění s rostoucí teplotou.
Teplota jako rozhodující faktor
Když je venku okolo 20 stupňů nebo prší, Češi zůstávají věrní ležákům. Jakmile se oteplí, přechází na desítky. A když dorazí tropy, nastupuje hlavně nealko. Počasí tak ovlivňuje nejen domácí spotřebu, ale i export. Ještě větší rozdíl byl letos v srpnu, který s průměrnou teplotou 17,7 stupně zaostal za tím loňským o 2,5 stupně. To zásadním způsobem ovlivňuje pivovarnictví a celou gastronomii. V červenci a srpnu jsme tak v Česku prodali o téměř 10 % piva méně než ve stejném období loni. Zcela opačnou situaci jsme ale letos viděli například ve Skandinávii, kde bylo mimořádně teplé léto. Třeba Finsko zaznamenalo v červenci 15 dní s teplotou nad 30 °C a náš červencový export do Finska, Švédska a Norska tak byl skoro o 60 procent vyšší než loni, říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
Nealko jako král horkých dní
Čím větší vedro, tím častěji lidé sahají po nealkoholickém pivu. Do 19 °C ho preferuje 30 % lidí, do 29 °C už polovina a při tropických dnech se k němu přikloní až 77 %. Spotřeba nealkoholických piv se s rostoucí teplotou v létě rapidně zvyšuje, navíc nealko piva reagují na výkyvy počasí mnohem silněji než ležáky, svrchně kvašená piva nebo desítky. S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment 1 % našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12 %, uvádí Roman Trzaskalik. Tropických dnů navíc přibývá – letos jich bylo 35, loni 48 a rekordní rok 2018 přinesl rovnou 60.
Ležák patří do chladu
Tradiční ležáky Češi nejradši popíjejí, když je venku chladněji. Pokud teplota nepřesáhne 19 stupňů, sáhne po nich 55 % dotázaných. Jakmile přijde vedro, čísla letí dolů – u tropických dní jen 18,5 %. Podobně se chovají i IPA, APA nebo ALE. Svrchně kvašená piva mají často vyšší hořkost a také větší obsah alkoholu. To způsobuje, že v letních horkých dnech nejsou pro spotřebitele první volbou. Naopak s teplejším počasím roste zájem o výčepní piva. Pro 32 % dotázaných jsou jasnou volbou, když je maximálně 19 stupňů. Když teploměr stoupá ke třicítce, vzroste obliba desítek na 48 %. Jakmile se se ale ještě víc oteplí, poklesne zájem i o desítky (39 % respondentů) a lidi sahají po nealko pivu, vysvětluje Roman Trzaskalik.
Pivovar musí myslet dopředu
Počasí není jen o chutích, ale i o plánování. Prazdroj proto používá speciální analytický model, který kombinuje historická data o počasí se spotřebou piva. Model nám ukazuje, jakou roli hraje oteplení nebo naopak ochlazení. Každý teplotní posun o jeden stupeň nahoru nebo dolů od dlouhodobého průměru znamená obvykle změnu o 1,5 % až 3 % v prodejích piv, především těch čepovaných. Díky tomu dokážeme lépe plánovat logistiku v následujícím roce, aby piva vždy a na všech místech bylo dostatek, upřesňuje Jakub Štaif, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.
Slunce, hudba, pivo
S pivem si nejčastěji spojujeme letní zážitky – od táboráku přes práci na zahradě až po festivaly. Hudební akce mají v pivním byznysu čím dál větší význam. Za posledních deset let – s výjimkou útlumu v covidovém období – se prodeje piva na festivalech, koncertech a dalších letních eventech neustále zvyšují. Jen letos pozorujeme oproti loňsku zhruba 10% nárůst. Lidé se chtějí setkávat a bavit, užít si svou oblíbenou hudbu a zároveň si přitom vychutnat dobře vychlazené pivo. Tomu odpovídá i náš servis. Na festivalech stále častěji nabízíme kromě sudového i tankové pivo nebo zóny, kde se čepuje do skla, dodává Roman Trzaskalik.
Foto: Shutterstock
Tisková zpráva
