Sedmatřicetiletý Jan Fencl se po třech letech učení stal právoplatným členem legendární bednářské party Plzeňského Prazdroje. Jeho pasování proběhlo při tradičním podzimním smolení obřích ležáckých sudů, v nichž Pilsner Urquell zraje stejně jako před téměř 183 lety.
Z truhláře bednářem
Jan nastoupil k prazdrojským bednářům v roce 2022 a tři roky se učil v roli tovaryše. Dnes získal výuční list a se slovy Dej Bůh štěstí a symbolickým pohlavkem od mistra byl pasován na plnohodnotného bednáře osmičlenné party. Než se tak stalo, musel složit mistrovskou zkoušku – vyrobit vlastní dřevěný soudek, naplnit ho pivem a představit ho vedoucímu bednářské party. Jde o starý zvyk, který nejlépe ukáže, jestli tovaryš ovládá všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní a neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl, říká mistr plzeňských bednářů Karel Hofman. Bednářství odjakživa patřilo mezi nejdůležitější pivovarská řemesla, a i dnes jsou bednáři zásadní součástí našeho pivovaru. Díky nim máme v našich historických sklepích dubové ležácké sudy, v nichž necháváme zrát pivo Pilsner Urquell tak, jako tomu bylo v době založení pivovaru. Můžeme tak porovnávat plzeňské pivo uvařené tradičním, roky ověřeným technologickým postupem a hlídat jeho neměnnou chuť i v nejmodernějších nerezových tancích, doplňuje emeritní vrchní sládek Václav Berka, který ručně vyrobený soudek narazil k slavnostnímu přípitku. A protože tradice je tradice, Jan dostal i vandrovní knížku – historický doklad mistrovství, který bednáři používali k potvrzení svého řemesla a získávání práce po celém Rakousku-Uhersku.
Tanec s ohnivými sudy
Prazdroj má ve svých historických sklepích přes sto dubových ležáckých sudů. Dvakrát do roka, na jaře a na podzim, je bednáři vyvalí a vysmolí – letos šlo o 23 sudů o objemu téměř 40 hektolitrů. Smolení je tradiční údržba sudů – něco jako dezinfekce dřeva před naplněním pivem. Prázdný velký ležácký sud váží kolem 900 kilo, takže tu musí být všichni osm členů party. Bez nich by to nešlo, vysvětluje Karel Hofman. Do sudu nalijí smolu ohřátou na 200 °C a převalováním ji rovnoměrně rozvedou po vnitřní ploše. Smola chrání pivo před přímým kontaktem s dřevem, aby nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Plzeňští bednáři používají směs pryskyřic z čínských, kanadských a amerických borovic.
Tajemství dokonalého dubového sudu
Kromě obřích ležáckých sudů bednáři vyrábějí i menší transportní soudky do 50 litrů. Jejich výroba trvá tři dny, zatímco velký 40 hektolitrový sud zabere dvěma bednářům asi měsíc práce. Používáme jen duby z tvrdého podloží, kde rostou pomalu a dřevo je husté. Před použitím musí schnout přirozeně 6 až 10 let – zhruba jeden centimetr ročně, dodává Karel Hofman.
Poslední bednářská parta pracující přímo v pivovaru
Práce plzeňské party bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Foto: Plzeňský Prazdroj
Tisková zpráva
