Jan Vlasák: Becherovka doma nesmí chybět
Honza je známý barman, který v minulosti působil v zahraničních i tuzemských restauracích a barech. V současné době je šéfbarmanem hvězdného baru Forbína. A je také čerstvým vítězem nové barmanské soutěže Fruits & Herbs Competition, kterou začala pořádat Becherovka.
Jaké byly tvoje první kroky ve světě alkoholu?
K barmanství jsem se dostal v době, kdy jsme s tehdy přítelkyní (dnes už manželkou) bydleli v Manchesteru ve Velké Británii. V roce 2015 jsem tam hledal práci a napadlo mě, že bych to mohl zkusit v baru, protože právě bary jsou místa příběhů a emocí. Začal jsem jako barback v obrovské restauraci s kapacitou okolo 400 míst na sezení. Tam jsem se naučil, jak tvrdá barmanská práce může být. V Manchesteru jsem pak pracoval ještě v jedné menší restauraci, kde už jsem byl vedoucí směny a začal se učit zodpovědnosti a důslednosti.
Co považuješ za své největší profesní úspěchy?
Tohle je těžká otázka a mám na ní vlastně tři odpovědi a všechny jsou pro mě velmi důležité. Především jsem vděčný za to, že se nám s Peterem Plieštikem a vedením podařilo otevřít Forbínu. Jak skvělý držíme tým a že naše hosty Forbína baví je pro mě jeden z největších úspěchů. Ze soutěžní stránky mám největší radost z toho, že ať už jsem se přihlásil do jakékoliv barmanské soutěže, tak se mi vždy podařilo dostat se do finále a bojovat o vítězství. Nicméně umístění na druhém místě na světě ve finále Nikka Perfect Serve v roce 2022 přece jen v tom soutěžení vyčnívá a hřeje u srdíčka nejvíc.
Jsi historicky prvním vítězem Fruits & Herbs Competition. Bylo to těžké?
Byla to zábava! Nadchl mě už jen nápad, se kterým Honza Weiss přišel: Zaměřit se na jednoduchost a jen pár ingrediencí. Tematicky oddělit jednotlivá kola už byla taková třešnička na dortu. Chtěl jsem propojit jednotlivé drinky mezi sebou nějakou linkou nebo ingrediencí, aby to dávalo smysl jako jednotlivé koktejly ale i jako celek a touto ingrediencí se mi stalo víno. Pak jsem si přál vytvořit pokaždé drink, který zaujme jednou chutí, která bude trochu vyčnívat a nebude úplně prvoplánová. S Becherovkou Lemond jsem napároval lehce minerální ryzlink a lák ze zelených oliv, k Becherovce Orange & Ginger jsem pak přidal oranžové víno a sherry oloroso a k Becherovce Grapefruit & Hops jsem dal růžové víno a celerový cukrový sirup. Měl jsem nápad a snad díky tomu mi stačilo vždy jen pár pokusů na vybalancování koktejlů. Těšilo mě, že i členové týmu Forbíny za mnou občas přišli a pomohli mi například s nápadem na fotku nebo na nějakou ingredienci. Samotné finále už pak bylo příjemné odpoledne strávené se skvělými lidmi. Lehká nervozita se objevila těsně předtím, než jsem měl jít na řadu, ale to bylo dáno hlavně tím, abych nezapomněl předat některou z důležitých myšlenek. Moc jsem si to užil od začátku až do konce.
Jaký je tvůj vztah k Becherovce?
Řekl jsem to na finále, řeknu to i tady. Vzpomínám, jak jsem ke konci roku 2016 nastoupil do baru Cash Only v Praze a můj tehdejší kolega Tomáš Nejedlý se mě zeptal, jaký je můj vztah k Becherovce. Řekl jsem mu, že dost neutrální, ale že Becherovku nepiji. On mi na to řekl, že to se změní. Měl pravdu! Becherovka Original nesmí chybět v mém mrazáku a vždy si poctivě hlídám její stav. Tu s manželkou Káťou nejraději pijeme samotnou, ledově vychlazenou. Prostě jen tak. V baru a v koktejlech se mi nejlépe pracuje s Becherovkou Original v těžších a výraznějších koktejlech, naopak Becherovka Lemond mi víc inklinuje k lehčím, svěžím kombinacím. Becherovku Lemond máme i v koktejlovém menu Forbíny v drinku s názvem Rusalka.
Máš další soutěžní plány?
Žádné konkrétní plány ani výzvy soutěžního charakteru před sebou teď nemám. Obecně mám dveře velmi otevřené, soutěžní dění po očku sleduji a spíše vyčkávám. Vzhledem ke svojí pozici nemám tolik prostoru, abych se mohl hlásit všude, tak si spíše vybírám podle toho, jak mě, která soutěž zaujme. Většinou zohledňuji koncept soutěže, značku a potenciální výhru. Možná trochu koketuji s myšlenkou vytvořit nějakou vlastní, malou soutěž. Uvidíme.
Jaký je tvůj pohled na současnou barovou scénu v Česku?
Mám radost, že se v České republice zvyšuje úroveň barů i mimo Prahu a Brno. To je krásné vidět. Těší mě taky, že se scéna hýbe a mění a stále otevírají nové bary, ať už pod velkými značkami v hotelech, tak i malé nezávislé provozy. Máme tu zajímavé guest shifty i semináře, jezdí sem zajímaví hosté ze světa a turismus obecně kvete. To nám přivádí nové hosty, což je skvělé. Trochu čekám na nové výrazné tváře, které se snad v komunitě objeví a přinesou další svěží vítr. Naše práce je především o lidech. A hlavně o těch lidech za barem nebo na place, kteří se starají o hosty. Moje přání je, aby si tohle více uvědomovali i majitelé a provozovatelé barů napříč republikou a hýčkali si svoje dobré lidi.
Foto: Václav Budiač
Drinking Cat
